Historie 1934-1988

Stín 2. světové války se pomalu vznášel nad Evropou a členové našeho sboru již v roce 1933 započali s osvětovou činností týkající se obrany a bezpečnosti obyvatelstva. Na podnět hasičů vznikl ve Šlapanicích Místní výbor obrany obyvatelstva. Tak už v roce 1934 proběhlo velké cvičení simulující nálet na obec.

Za účasti hasičů se konal také roku 1934 pohřeb slavného rodáka, malíře Aloise Kalvody. Rok 1936 byl rokem příprav na válku a náš hasičský sbor konal důkladně přípravy v úzké spolupráci s armádou. Stále více členů procházelo samaritskými kurzy ukončenými zkouškami. I další roky probíhaly v podobném duchu. V letech válečných se členové sboru účastnili zejména zásahů při požárech po náletech nejen ve Šlapanicích a okolních obcích, ale i v Brně. Po osvobození nastala doba napravování škod a obnovy vybavení, aby byla opět plně zajištěna schopnost plnění hasičských úkolů. Vše šlo však velmi pomalu. Pak přišel únor 1948 a s ním mnohé změny, které souvisely s nástupem KSČ k moci a budováním socialismu. Dle kroniky tímto začíná velký rozmach požární činnosti ve Šlapanicích. V rámci budovatelského mládežnického nadšení se hlásí mnoho mladých zájemců do sboru a v roce 1950 byl dodán nový přepravní vůz Horch.

V roce 1951 dochází, díky novým zákonným úpravám, k rozdělení dosavadního Sboru dobrovolných hasičů na aktivní požární sbor a na jednotku složenou z ostatních členů. To je spojeno s novými školeními a dalším zvyšováním odbornosti dobrovolných hasičů. Od roku 1953 existuje Svaz požární ochrany (SPO) a všechny sbory jsou jím organizovány. Tak se z našeho sboru stává základní organizace SPO (ZO SPO Šlapaice). Tím končí hasiči a začínají socialističtí požárníci. Sbor se účastní mnoha požárnických soutěží a také v rámci budovatelských akcí pomáhá v roce 1954 při stavbě trolejbusové trati z Brna do Šlapanic. Začíná tak sloužit i k účelům brigádnického budování obce a socialismu.

Roku 1956 se dočkal sbor nového vozidla Tatra 805. Zemřel také dlouholetý a velmi zasloužilý člen a funkcionář Josef Čuda. Velitelem sboru a důstojným a příkladným následovníkem Josefa Čudy se stává Jaroslav Rektořík. Sbor plní stále více úkolů v různých oblastech života (školení, soutěže, brigády, osvěta …) a výrazně se omlazuje. Je zmiňována velká aktivita a záslužnost mladých požárníků.

V roce 1957 začala stavba nové požární zbrojnice. Vyrůstala v sousedství starého požárního skladiště a její stavba probíhala v duchu té doby brigádnicky a za použití materiálů z bouraných budov. Současně byly budovány požární nádrže ve městě. Stavba zbrojnice probíhala v tehdy populární „akci Z“ a hodnota budovy činila 471 240 Kč. První členská schůze se v nových prostorách konala 4. 1. 1965. Oficiálního slavnostního otevření se však dočkala zbrojnice až při oslavách 80. výročí založení sboru v roce 1969.

O rok později byla část budovy dočasně využita jako pošta. Šlapanice opět postihla povodeň.

Roku 1971 se dočkal sbor cisterny v podobě Škody 706 – v úpravě známé jako kropicí vůz, který byl využit v zimě 1972 na přečerpávání a okysličování vody v rybníce, když o pomoc požádala místní rybářská organizace. V roce 1973 se ve Šlapanicích konala významná událost, kterou byla mezinárodní soutěž požárních družstev. Na konci tohoto roku také dochází ke generační výměně ve vedení sboru, kdy starší dlouholetí zasloužilí funkcionáři odcházejí (Julius Müller – včele sboru 38 let, † 1983, Jan Partyka – v různých funkcích 37 let, † 1984) a nastupují nové tváře. Předsedou organizace je zvolen Jan Doležal. 

V těchto normalizačních letech je v kronice zmiňováno také plnění různých úkolů a závazků, které tehdejší doba vyžadovala a nevyhnula se jim žádná socialistická organizace. V roce 1976 byl dokonce Okresním výborem označen náš okrsek jako nejlepší z 22 existujících. Nadále probíhají tradiční každoročně se opakující akce, které se konají bez návaznosti na státní režim, nicméně jejich průběh je jím ovlivňován (Ostatky, Pochovávání basy, Václavské hody, Požárnický ples, oslavy MDŽ, preventivní prohlídky, zájezdy, soutěže, žňové hlídky, Den dětí atd.) Nicméně kulturních podniků bylo více než skutečné požární práce.
K dalším změnám dochází v letech 1977 – 1978, kdy odchází, po 40 letech ve funkci jednatele, Jaroslav Kocián st. Novým předsedou organizace je zvolen Alois Zeman a velitelem Jiří Zvešper.

Rok 1979 se nese plně v duchu oslav 90. výročí založení dobrovolného sboru ve Šlapanicích a je také vydána brožura k tomuto výročí. I tentokrát, stejně jako každých deset let při oslavách založení, se konaly tradiční akce - výstava, taneční zábava, slavnostní schůze a ukázkové poplachové cvičení konané téměř vždy na Náměstí 1. máje, dnes Masarykově.

Roku 1982 byly do užívání hasičům ve Šlapanicích předány hydranty. Také byla v rámci zájezdu navázána družba s organizací v Kremnici, která trvala velmi dlouho a v současnosti uvažujeme o jejím oživení.
Ze zásahů v posledním desetiletí stojí za zmínku požár v areálu papíren (1981), sušička v Jiříkovicích a ubytovna ZKL v Brně – Líšni (1983), a téměř každoročně nějaký stoh. 
Roku 1984 byl uspořádán dvoudenní zájezd do severních Čech a NDR.

V roce 1985 slavili Šlapanice 750 let od svého založení, čehož se aktivně účastnili i požárníci. Na náměstí bylo provedeno veřejné cvičení za mohutné účasti techniky a lidí z okolních sborů i VPÚ (veřejný požární útvar) Brno. Profesionálové z Brna předvedli zásah na hořící osobní vůz a poté byla společně provedena akce na budovu zdravotního střediska (dnešní fara).

12. 1. 1985 večer, po začátku Požárnického plesu, došlo k požáru chaty. Následoval požár v soukromé garáži. Další požár chaty v Ponětovicích skončil tragicky pro jejího majitele, který uhořel. Tragedie se však Ponětovicím nevyhnula ani v létě, kdy na novém rybníce (Grunty) spadla do 10 m hluboké přepadové šachty 12-ti letá dívka, která po náročném vyprošťování při převozu do nemocnice zemřela. Není běžné, aby se dobrovolní hasiči dostávali k tak tragickým událostem, ale v tomto roce to bylo již podruhé a zase na mnoho let naposled. V těchto letech je již zmiňován výjezd vozidla Avia, jehož příchod do Šlapanic není datován. Ovšem auto bylo původně modré barvy s velkou skříňovou nástavbou a do podoby požárního vozidla bylo upraveno členy sboru svépomocí.

Od roku 1991, kdy jsme získali nový vůz, sloužila až do roku 2006 SDH Němčice (místní část Ivančic). V létě přijela na návštěvu delegace z družební organizace v Kremnici. Také se opět konal dvoudenní zájezd do severních Čech (30. – 31. 8. 1985), tentokrát s jinými cíly a mimojiné také se zastávkami v Terezíně a Litoměřicích. Tenkrát nikdo netušil, že téměř přesně za 17 let (20. – 23. 8. 2002) se tamtéž objeví naše jednotka, ovšem tentokrát v plné zbroji, aby pomáhala při odstraňování následků strašných povodní. Požárem sila v Hrušovanech u Brna začal rok 1986. Následoval požár lesa u Pozořic, zahradní chaty ve Šlapanicích.

V JZD Pokrok Šlapanice byla založena zásahová jednotka s velitelem Břetislavem Lickem. Velkým svátkem byl den 16. 5., kdy sbor dostal od VPÚ Brno přiděleno vozidlo T 148 CAS 32, vrchol tehdejší požární techniky. Stará cisterna Š 706 byla předána VPÚ Tišnov. V dobách socialismu existoval přídělový systém techniky. Dnes si musí jednotlivá města poradit sama. Nová Tatra byla prověřena hned 23. 6. při povodni v obci Štěrchovice u Tišnova. Následovala záchranná akce při zasypání 3 mužů zeminou ve výkopu, požár stohovacího vozu v Praci, 2 požáry stohu v Ochozi. Konal se třídenní zájezd na Slovensko, jehož součástí byla také návštěva Kremnice. 

V roce 1987 se novým velitelem organizace stal Ferdinand Brunclík. Zasahovalo se u samovzníceného uhlí v papírnách a záplav po bouři ve Šlapanicích. Konalo se námětové cvičení na objekt JZD Dvorska, kterého se zúčastnili také členové jednotky JZD. 10. 9. došlo k velkému požáru mlýna na ulici Hřbitovní. Členové opět vyrazili na třídenní zájezd na Slovensko. 

Rok 1988 začal požárem rodinného domku na ulici Příční. Byl pořádán dvoudenní zájezd do Jižních Čech a sběr železného šrotu.